Úvodník SD: Překvapivé Letnice
Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my? (Sk 10,47)
Na svátek Letnic vylil Bůh svého Ducha na všeliké tělo a na základě kázání Petra uvěřilo okolo 3 000 obyvatel Jeruzaléma a poutníků, kteří na svátek přišli. Je to pro mnohé překvapivé naplnění Joelova proroctví. Církev, kterou v tu chvíli tvoří stále ještě až na výjimky jen Židé, má celkem jasno. Ježíš je Mesiáš, který přišel vykoupit svůj lid. Postupně se obrátí většina Izraele a Ježíš se opět vrátí. Nemělo by to trvat moc dlouho.
Na Letnice Bůh svůj lid překvapil, ale dále je to už poměrně jasné. Petr prochází územím, kde žijí Židé. Jeho službu provázejí zázraky uzdravení chromého, a dokonce vzkříšení. A tak Petr v Joppe vystoupí na střechu, aby se modlil. No a to, co čteme v 10. kapitole Skutků, změní dějiny církve až do dnešních dnů.
V Cesareji, v sídelním městě římského místodržitele, žije Kornelius. Je to pohan, vysoce postavený voják. Jenže tento muž, přestože by jím Židé spíše pohrdali, byl zbožný, bál se Boha, modlil se a dával almužny. Svým životem pravděpodobně mnohé Židy zahanbil. Bůh si toho všiml a posílá k němu anděla. Bůh vidí náš život. Život těch, kteří patří k jeho lidu, i těch, kteří jsou teprve na cestě. Kornéliovy postoje nezůstanou skryté. Do jeho domu přichází Petr.
Pro Petra to nebylo jednoduché. Celý život usiloval dodržovat Zákon. Nejíst nečisté jídlo, nevcházet do pohanských, tedy nečistých domů. A najednou ho tam pošle jeho Pán. Bůh mu ukázal, že nemá pokládat žádného člověka za nečistého, a on spolu s dalšími učedníky proto vejde do Korneliova domu. Už ví, že Bůh nikomu nestraní a v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí. A tak asi poprvé někdo káže evangelium shromážděným pohanům. Je to premiéra nejen pro Petra, ale i pro celou církev.
Myslím, že už toto vše bylo na Petra hodně, ale to největší má teprve přijít. Během zvěstování Kornelius i další shromáždění v jeho domě uvěří. Bůh to vezme vážně a vyleje na ně dar svého Ducha. Věřícím ze Židů poklesne brada. Hledí na pohany, kteří mluví jazyky a velebí Boha. S tím prostě nepočítali. Ježíš o tom mluvil, mluvil o jiném ovčinci, ale nerozuměli mu. Nerozuměli ani jeho nejbližší. Proto dává Bůh Petrovi nejprve vidění a potom svrchovaně sešle dar svého Ducha na shromážděné příbuzné a přátele Kornelia. Jinak by to nešlo. Nikdo ze Židů by na ně nevložil ruce a nemodlil se za naplnění Duchem. Tak to Bůh udělal takto. Nastává změna a církev opouští úzké zaměření na Izrael a začíná zvěstovat všem dalekým i blízkým.
Možná máme někdy dojem, že víme, jak to je. Boha přece známe a těžko nás něco překvapí. Dokonce ani o žádné překvapení nestojíme. Hlavně ať máme vše pod kontrolou. Myslím, že Petr a ostatní na tom nebyli v některých ohledech jinak. Jenže se nechali překvapit, a tak křtili pohany.
V květnu, letos konkrétně 19., nás čeká svátek Letnic. Připomínáme si vylití Ducha svatého o Letnicích na vlastně první křesťanské shromáždění v Jeruzalémě. Někdo to oslaví decentně, někdo si ani nevzpomene. Co když ale Pán plánuje něco jiného. Co když není čas vzpomínat na první církev, a dokonce ani na to, když jsme byli Duchem naplněni my. Letos to bude 45 let, co jsem byl naplněn Duchem já. Bylo to super, ale nestačí to. Potřebuji opětovné naplnění a možná i zatřesení, jako to zažili učedníci ve Skutcích 4. Nebo nějaký nový pohled na Boha, jeho charakter a plány, jako zažil Petr a ostatní. Očekávám na to a modlím se, aby mne Bůh ve své milosti, lásce a velikosti opět navštívil. Třeba ne letos na Letnice, ale kdykoli jindy. I když ty Letnice jsou dobrou příležitostí. Připojíš se v očekávání a modlitbě ke mně?
Lubomír Ondráček