Úvodník SD: Potřebuji k víře Bibli?
Ezdráš zaměřil své srdce na to, aby zkoumal Hospodinův zákon a plnil jej a aby učil v Izraeli ustanovení a nařízení. (Ezd 7,10)
Končí období prázdnin a dovolených a my se vracíme k běžnému životu školního roku a také k běžnému životu regionálního sboru. Poslední roky využíváme léto k tomu, abychom se scházeli dohromady celý sbor a věnujeme se společnému tématu. Letos jsme se věnovali sborovým hodnotám, loni významu Božího slova. Rád bych se k tomuto tématu vrátil otázkou, zda ke své víře potřebujeme Bibli a jak s tím souvisí naše hodnota „víra založená na Božím slově“.
Když čteme Bibli, je dobré si položit otázku, proč vlastně byla napsána, protože pokud známe účel, můžeme ji lépe použít. Jan píše na konci dvacáté kapitoly svého evangelia, že ho napsal proto, abychom věřili, že Ježíš je Mesiáš. Troufnu si toto jeho tvrzení vztáhnout na celou Bibli. Jsou v ní mnohá fakta, která se stala a někdo je zaznamenal. Stalo se ale mnoho dalších věcí – Bible není úplný výčet. Je tu ale mnoho historických, biologických a dalších pravdivých informací, které nás mají dovést k víře.
Máme svědectví o tom, k čemu vede, když vezmeme Bibli vážně. Ezdráš měl k dispozici jen malou část Bible. Zaměřil, oddal své srdce, aby zkoumal to, co k dispozici měl. Srdce nemá v Bibli úplně přesnou definici, je to nějaké „centrum“ života, ve starozákonní době bylo srdce místo rozumu. On zkoumal Tóru a některé prorocké knihy, které měl k dispozici. Znal Bibli a přemýšlel nad tím, co psaný text znamená. Pokud osobně nečteme Bibli, neznáme ji a nesnažíme se jí porozumět, jsme ohroženi. Naše víra nemá na čem stát a lehce nás nachytají bludaři, sekty, světský liberální životní styl.
Ezdráš nezůstal u teoretických úvah, ale plnil to, co se dočetl. Účel Bible je věřit a víra se projeví jednáním. Nestačí si něco myslet, musíme na základě myšlení jednat a Boží slovo nás k tomu uschopňuje.
Ezdráš se posunul ještě dál. On učil druhé. Když přišel do Jeruzaléma, tak prostřednictvím vyučování Bible dosáhl změny životního stylu Božího lidu a připravil prostor pro službu Nehemiáše a obnovu Jeruzaléma. Boží lid se oddělil od pohanských vlivů. Došlo k obnově slavení svátků a Boží lid byl obnoven skrze pokání. To se stalo skrze jednoho člověka, který vzal Bibli vážně.
Potřebujeme tedy Bibli pro svou víru? Jsem přesvědčen, že Bůh může jednat nadpřirozeně. Můžeme vidět jeho jednání v minulosti v Číně a nyní v muslimském světě, kde Ho poznávají zástupy a často Bibli nemají k dispozici. Dalo by se říci, že tedy Bible není potřeba. Co je ovšem potřeba, je Boží slovo a zjevení, kdo je Ježíš. To se někde děje skrze sny a další nadpřirozené zásahy, ale my nemáme výmluvu. Bible je nám dostupná, můžeme se věnovat tomu, co Bůh skutečně říká. A na základě toho, co čteme a co plníme, může růst naše víra.
Začíná nový „školní“ rok. Možná je těžké si najít na Bibli čas. Znám horlivé křesťany, kteří mají problém se čtením a porozuměním Bibli. Jsme rozdílní. Nebudeme všichni vyučovat zástupy jako Ezdráš. Ale všichni potřebujeme víru, a pokud ji založíme na něčem jiném než na Bibli, je to chatrný základ. Každý potřebujeme Bibli číst a přemýšlet nad ní, plnit to, co se tam dočteme; a každý můžeme alespoň něco učit někoho dalšího, třeba ve víře mladšího. Možná k tomu potřebuješ nějaké pomůcky, možná pomůže nějaká kniha nebo seminář. Ať je naše cesta zbožnosti jakákoli, nikdy na ní Boží slovo, s kterým se setkáváme v Bibli, nemůže chybět.
Po létě si některé věci nastavujeme nově, obnovujeme a upravujeme svůj denní a týdenní harmonogram. Bible nám může vypadnout, pokud si nedáme pozor, zvláště, když máme problém jí porozumět. Jenže čím méně s ní trávíme času, tím méně jí rozumíme a tím méně ovlivňuje náš život. Zkusme si ji letos zamilovat o něco více.
Lubomír Ondráček