Úvodník SD: Nejít nejlehčí cestou
Také Lot, který putoval s Abramem, měl ovce, skot a stany. Ale země jim nestačila… Lot pozvedl oči a spatřil celou jordánskou rovinu, že je celá dobře zavlažovaná… Lot si tedy vybral celou jordánskou rovinu… přiblížil své stany až k Sodomě. (Gn 13,5–13)
Žijeme v době, kterou si těžko naši předkové uměli představit. Životní úroveň z hlediska ekonomiky, zdravotní péče nebo bezpečnosti předstihla vše, co kdy v historii bylo. A naše země se umisťuje na předních místech i ve srovnání s ostatními zeměmi dnešního světa. Jsme na 24. místě z více než 140 hodnocených zemí.
Jsem rád, že žiju v takové zemi a v takové době. Rád žiji svým celkem pohodlným šťastným životem a rád bych jím také dožil. Volím raději jednoduché lehčí cesty než cesty složité, spojené s různými těžkostmi. Současně si uvědomuji, že je velkým lákadlem volit vždy tu nejlehčí cestu bez ohledu na okolnosti.
Abram na Boží pokyn vyrazil do zaslíbené země. Vzal s sebou i svého synovce Lota. Kočují, a zatímco o Abramovi čteme, že stavěl Bohu oltáře, o Lotovi nic takového nečteme. Oba byli bohatí a jejich stádům nestačily pastviny a hlavně voda. Abram dává velkorysou nabídku – Lote, vyber si. Lot si vybral. Vybral si úrodnější část. Tu lehčí možnost. To by nebylo špatné, kdyby tam nebyl zádrhel. V té jeho části byla města Sodoma a Gomora, o kterých čteme, že tam žili lidé před Hospodinem velice zlí a hříšní. Lot přibližuje nejprve své stany k těmto městům, po nějaké době čteme, že v Sodomě už bydlel, a dokonce se asi nějak podílel na vedení města (Gn 19,1). V Nové smlouvě čteme, že ho trápilo, když viděl, co se tam děje. Smilstvo nejhoršího kalibru, neúcta k poutníkům. V tom žil a vychovával své dcery. Proč tam asi zůstal? Myslím, že důvodem bylo bohatství a pohodlí. Byla to jednodušší cesta než se odstěhovat z tohoto bezbožného místa a žít opět jako nomád, jako jeho strýc Abram.
Když čteme Gn 19, dozvídáme se, jak vše dopadlo. K Lotovi vcházejí dva hosté. Muži z města je chtějí zneužít, Lot místo nich nabízí své dcery. Jak hluboký pád. Nakonec prchá z města, jeho manželka umírá, přichází o všechen majetek a ze strachu žije se svými dcerami v jeskyni. Proč se nepokořil a nevrátil ke svému strýci? Možná nebylo jednoduché Abrama najít při jeho kočovném způsobu života, možná to bylo moc namáhavé, možná moc pokořující. Jeho dcery se obávají, že se nevdají, a tak Lota opijí a on s nimi zplodí syny. Stanou se z nich praotcové dvou národů stavících se proti Božímu lidu.
Lot s dcerami žije mimo obecenství vyvoleného Božího lidu a to není místo k požehnanému naplněnému životu.
Chtěl jít nejlehčí cestou. Nakonec ho ta cesta dovede do chudoby a zhroucení jeho rodiny.
Lot má strach, jestli bude mít dost, i když je bohatý, a chce mít více. Jeho dcery se obávají, že se nevdají. Oba tyto strachy jsou přítomné v dnešní církvi. Pokud se strachu poddáme a hlavním cílem života se stane naplnění našich potřeb, resp. touhy našeho srdce, končíme tam, kde nechceme. To dělá hřích – míjíme se cíle.
Není špatné chtít žít spokojený život, být bohatý, vdát se a mít děti. Problémem se stává, když je to ta hlavní hodnota našeho života.
Abram zůstal v méně úrodné části země. Bylo to v něčem těžší. Ale nemusel trápit svou duši jako Lot (2Pt 2,6–8). Nepřišel o svou rodinu, bohatství. Stal se praotcem vyvoleného národa a z tělesného hlediska předkem Pána Ježíše. Jeho potomci s potomky Lotovými vedli války.
Dva muži, které Bible nazývá spravedlivými. Oba mají velký potenciál, každý z nich končí úplně jinak. O svém osudu rozhodli skrze volby, které dělali. Byla tu lehčí cesta údolím a těžší v horách. Před námi je široká a úzká cesta. Vybereme podle výhodnosti nebo podle Božích kritérií?
Lubomír Ondráček