KS Praha logo
CZ
CZ EN

Úvodník SD: Naděje pro budoucnost

Články Sborového dopisu Uživatel Daniel Jungmann Kalendář 2.7.2022

Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš.“ (J 8,11)

Na začátku osmé kapitoly Jana čteme pozoruhodný příběh. K Ježíši přivádějí ženu přistiženou při cizoložství. My žijeme v době, kdy se tvrdí, že člověk není v podstatě monogamní bytost, a prosazují se stále bizarnější svazky typu polyamorie. O cizoložství slyšíme často a už nám to nějak zevšednělo, ale přesto se partnerská nevěra nepovažuje za něco normálního a žádaného. O to více v židovstvu prvního století, i když buďme realisté – i tam cizoložníků nebylo málo.

Pána Ježíše se snaží dostat do neřešitelné situace. Má z jejich pohledu dvě možnosti reakce a obě špatné. Jedna je, že toto jednání neodsoudí a tím poruší Mojžíšův zákon. Druhá znamená, že jednání odsoudí, schválí kamenování a tím znevěrohodní svou zvěst o lásce a odpuštění.

Pán Ježíš reaguje překvapivě. Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí kamenem. Co tím říká? Potvrzuje, že Mojžíšův zákon je pravdivý a cizoložství je fakt vážný hřích přinášející smrt. Není jedno, jak žijeme. Není jedno, zda dodržujeme smlouvy, nelžeme, jsme věrní svým manželům, resp. manželkám. Prostě hřích je fakt něco vážného, co ničí naše vztahy s Bohem i lidmi a ničí přímo náš život. Říká ovšem ještě něco podstatnějšího. Nezačínej posuzováním ostatních, začni u sebe. Vidíš něčí špatné jednání? Podívej se nejprve, zda jsi v pohodě ty sám.

Reakce přihlížejících ukazuje, že vzali Ježíšovu výzvu vážně. Žádný kámen neletí, ale všichni se postupně vytrácejí. Zahanbeni ve svém svědomí. Prostě si vzpomněli na své hříchy. Musím říci, že když se zastavím a přemýšlím, často si na nějaký svůj hřích vzpomenu. Jak jsi na tom ty?

Nakonec tam zůstane jen žena a Ježíš. Tu ženu pravděpodobně přivlekli přímo od páchaného hříchu. Asi není moc společensky oblečená, pravděpodobně toho na sobě moc nemá. Ona jediná neuteče. Už by mohla, ale je možná tak zdrcená a neví jak dál, že zůstává na místě. Dost možná to byla prostitutka „donucená“ k této činnosti ekonomickou situací – často to byly bezdětné vdovy. To by vysvětlovalo, že nějak zapomněli přivést i toho cizoložícího muže, který byl možná „vážený“ ženatý občan.

Ježíš je ten jediný, který hodit kamenem mohl. On je bez hříchu. Neporušil jediné ustanovení Zákona, nikdy nezarmoutil Otce v nebesích svou neposlušností. Oslovuje ženu, kterou muži oslovovali jedině z naprosto jiných důvodů. Nikdo tě neodsoudil? Nikdo, Pane. Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle nehřeš. Ta žena počítala, že ji od smrti dělí pár minut. Smrt ukamenováním netrvala moc dlouho, i když záleželo na tom, kam se kamenující trefovali. Místo toho zůstává sama s tím podivným učitelem. Nehleděl lačně na její poodhalené tělo. Neříká jí, že jedná špatně – to ona asi ví. Místo odsudku naděje. Můžeš jít. Žádná smrt, nový začátek. Současně nic laciného. Nic o chudince, které nic jiného nezbývá. Nehřešit pro ni mohlo znamenat změnit „zaměstnání“ a dost možná velkou ekonomickou nejistotu. Ale může začít znova a slyší i o možnosti, kterou už asi vzdala. Není nutné žít dále v hříchu.

Možná si právě dnes uvědomuješ nějaké své selhání. Možná jsi dlouholetý křesťan, možná v Krista vůbec nevěříš. Z určitého pohledu je to jedno. To, co potřebuji já i ty, je přiznat si, že mám v životě hřích a sám se ho nezbavím. A že je tu někdo, kdo hřích nebagatelizuje, ale odpouští a dává novou naději. Starozákonní prorok Jeremiáš dostal zaslíbení v jednom z nejtemnějších období dějin Izraele. Chci ti dát naději do budoucna. To bylo povzbuzení pro Jeremiáše. Je to povzbuzení pro mne i pro tebe. Dneska je možné přijít k Ježíši s jakoukoli bídou, jakýmkoli hříchem, on přijímá a odpouští. On nás přijímá takové, jací jsme, současně se s tím nesmiřuje a chce nás proměnit. I dnes nám říká: Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle nehřeš.

Lubomír Ondráček

Celý Sborový dopis