Úvodník SD: Kam kráčím?
Jestli léto patří majitelům koupališť, začátek zimy vlekařům a Vánoce všem, co něco prodávají, tak leden je nejoblíbenějším měsícem všech majitelů fitness center. Ve fitness centrech mají určití lidé už dlouhé roky přezdívku „ledňáčci“ – to jsou ti, kteří vstoupí do nového roku s předsevzetím začít na sobě pracovat, ale v únoru jako by se po nich zem slehla. Dobře, jak jsme na tom my?
Většina lidí v tomto období rekapituluje a hodnotí. Myslím, že je to určitě dobré. Čas od času si položit otázku: „V čem jsem se minulý rok posunul?“ „V čem se chci rozvíjet tento rok?“
Proč? Proč pokládat takovéto otázky? Pojďme spolu otevřít Bibli a přečíst si pár veršů z Matoušova evangelia:
„Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.“ (Mt 7,13-14)
Ježíš tu mluví o cestě „křesťanů“. Později v téže kapitole říká to známé – poznáte je po ovoci. Cesta za Bohem vede skrze těsnou bránu a po úzké cestě. No, a k čemu jsou cesty? K tomu, aby po nich člověk šel. Ježíš tu nemluví o houpacím křesle, na které se člověk má posadit a ideálně si vybrat to správné. Ne. Mluví o životní cestě. Směru, který si máme najít. Víme, kam jdeme? Protože když neznáme směr naší cesty, tak se pro nás jakákoliv životní křižovatka a rozcestník stávají velmi nebezpečným místem.
Jako křesťané jsme povoláni k růstu a rozvoji našich obdarování. Tak to prostě je. Nejde ignorovat tolik příběhů a podobenství z evangelií, které jsou přesně na toto zaměřené. Ježíš o této oblasti mluvil dost jasně. Je tu Pán, který každému svěřil nějaké talenty a očekává, že s nimi člověk bude dobře hospodařit a rozvíjet je. V opačném případě bude Pán velice zarmoucen.
A tak si pojďme na začátku tohoto nového roku položit zmíněné otázky. Je náš život o nějaké cestě vpřed? A pokud ano, buďme za to vděční a pokračujme. Pokud ne, tak je stále čas a prostor pro to vyrazit. Jsou životní okolnosti a chvíle, kdy si člověk na cestě musí odpočinout nebo se schovat. Zaleze si do horské boudy a oddychne si. Nicméně nemá tam prožít svůj život! Prostorná brána a široká je cesta, která vede do záhuby a kdekdo po ní kráčí.
Kde brát síly a motivaci? Věřím tomu, že člověk musí najít nějakou vizi nebo sen. Něco, za čím se vypraví. Kde uplatní své dovednosti. Něco, v čem najdeme radost a naplnění. Vize, sen, nebo tomu říkejme třeba směr, pokud se ti první dvě slova nelíbí. Máš něco takového?
Jedno moudré přísloví říká, že pokud jsi na moři, ale nevíš, kam chceš plout, pak pro tebe žádný vítr není příznivý. Jsi v patové situaci. Bůh nám dává sny. Dává nám vize. On měl jasný sen a vizi o blízkosti s člověkem v zahradě Eden. Dal jasný úkol Noemovi o výstavbě archy. Představil v hořícím keři Mojžíšovi svůj sen o Jeho svobodném lidu. Dal Jozuovi sílu věřit vizi o dobytí zaslíbené země a samotný Ježíš přišel s jasným úkolem a krok za krokem směřoval k jeho naplnění. Držel se Božího snu i v momentě, kdy vše v něm volalo, ať mine ten kalich, který má pít. Vydržel a díky jeho poslušnosti a kráčení po úzké cestě máme my dnes jistotu spasení a cestu k Bohu. Díky, Pane.
Ale zpátky k nám. Možná už nějaký sen máš. Přemýšlej, jaké musíš udělat kroky k jeho naplnění. A pokud nemáš, tak hledej. Můžeš se k nějakému Božímu snu, který už Bůh zjevil, přidat. Zapojit se do něčeho, pro co hoří tvoje srdce a někdo už s tím začal. Třeba práce s dětmi v Teen Challenge nebo výjezdy do dětského domova, které pořádá region Palmovka. Možná chceš sloužit mladší generaci a v takovém případě se ozvi vedoucím regionu Jih. Nebo hledáš místo, kde bys mohl sloužit seniorům – pak zvedni svůj telefon a volej vedoucím Severu. Někdy se moc upneme na hledání něčeho konkrétního, když už jsou nějaké dveře otevřené.
Žijme naplno a pro Boží slávu. Nepromarněte nám svěřený čas a obdarování.
Vojtěch Urban