Úvodník SD: Potřebuji benzín!
V názvu článku je pojem benzín – kapalina, která v sobě ukrývá obrovské množství energie. Většinou se s touto látkou setkáváme při provozu vozidla. A právě zde vidím určité podobenství, které nám může připomenout, co je pro nás důležité.
Máme-li auto, vidíme objekt určité velikosti, který je pro nás různě užitečný. Může mít mnoho funkcí a vykonat velké množství práce. Pro splnění svého úkolu však potřebuje zdroj energie, například zmíněný benzín. U dnešních úsporných vozů ho není potřeba mnoho vzhledem k tomu, kolik práce díky němu dokážeme vykonat. Bez něj se však auto nepohne.
Kdyby se za palivo nemuselo platit a nebylo potřeba tankovat, možná by nás ani nenapadlo, že se v útrobách vozu nějaké palivo nachází. Vybavení auta nás však na tuto skutečnost upozorní, zvláště když paliva začíná být nedostatek. Nedostatek můžeme ignorovat, ale je nám jasné, jak to dopadne. Nebo o nedostatku víme, ale nemáme možnost palivo doplnit kvůli nedostatku zdrojů.
Takových případů najdeme v historii vojenství mnoho. Armáda mohla mít tank – stroj s obrovskou silou, který se však kvůli nedostatku paliva stal téměř bezcenným kusem oceli. Všimněme si, něco, co na první pohled není vidět, může být přitom tak důležité.
V této symbolice vidím jako „stroj“ nás křesťany, ať už jako jednotlivce, nebo jako společenství různé velikosti. Bůh do nás dal obrovský potenciál, abychom budovali Boží království, a naplnili tak naše největší poslání.
Když se ohlédnu a přemýšlím, nakolik Boží království budují já sám nebo ho budujeme v nějaké skupině, pár dílčích úspěchů vidím. Zároveň však věřím, že Bůh má pro nás i pro lidi kolem nás, kterým můžeme být světlem, daleko víc.
Jsou ovšem chvíle, kdy nevím, jak dál. Člověk se někdy cítí unavený a vidí, že už nemůže napnout síly o nic víc. Jindy jsme vyzkoušeli různé možnosti a nápady, ale mnoho úspěchů jsme nezaznamenali. Snažíme se, a přesto věci nejdou.
V určitém okamžiku mi došla jedna věc, která doplňuje mou symboliku. A tou je Duch svatý.
Samozřejmě jde pouze o dílčí symboliku, protože Duch svatý je Bůh, nikoli nástroj nebo „palivo“, které bychom mohli nějak používat. Přesto mi toto přirovnání pomáhá něco pochopit.
Jak jsem psal výše, automobil má spoustu schopností a může být různě užitečný, ale bez paliva nejede. Stejně tak jsem přesvědčen, že i my jako Boží lid máme mnoho schopností a velký potenciál, ale bez Božího Ducha nejsme schopni se skutečně pohybovat vpřed, využít svůj potenciál a naplnit úkol, který nám byl svěřen.
Mám velmi silný dojem, že stav, kdy se snažíme, a věci přesto nejdou, často souvisí s tím, že děláme – byť s dobrými motivy – věci lidsky, tedy z vlastní síly a podle vlastních úsudků. Jako by se stroj chtěl pohybovat, ale neměl k tomu energii.
Přemýšlel jsem, proč tomu tak je, a myslím, že důvod může být jednoduchý. To, že existuje Duch svatý, dobře víme. Také asi skoro všichni známe místa z Bible, kde se píše, že máme přijmout moc Ducha svatého a že se jím máme znovu a znovu naplňovat.
Duch svatý však zpravidla není očima vidět. A proto na něj, stejně jako na některé další duchovní skutečnosti, snadno zapomínáme. Zvláště když to není jako v autě, kde se rozsvítí kontrolka a palivoměr nás na nedostatek paliva zcela jasně upozorní.
Když ale zapomínáme na vanutí a moc Ducha svatého, věci nejdou nebo to začne „drhnout“ a výsledky jsou malé. Možná se příliš snažíme vlastními silami, přemýšlíme nad dalšími strategiemi a hledáme nové možnosti, ale přitom nám uniká to nejpodstatnější.
Rád bych nás tedy povzbudil: hledejme Ducha svatého. Hledejme jeho vedení a jeho strategii. Naplňujme se jím znovu a znovu. Hledejme jeho moc a sílu.
Věřím, že právě toto je jeden ze základních klíčů k tomu, aby naše služba fungovala, těšila nás a zároveň byla z hlediska našich fyzických i psychických sil únosná.
Martin Šindelář