Úvodník SD: Beránek, který nemá chybu
Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl za nás obětován. (1Kor 5,7)
Jako lidé žijící v období po smrti a vzkříšení Pána Ježíše jsme více orientováni na druhou část Bible, tedy Nový zákon. Někteří křesťané ani moc Starý zákon nečtou, resp. přeskakují některé části, které považuji za překonané nebo nás se už netýkající, jako jsou třeba popisy obětí.
Při čtení Nového zákona nesmíme zapomínat, že jeho pisatelé dobře Starý zákon znali a že ho znali jejich mnozí čtenáři z židovského prostředí a ti ostatní se s ním rychle seznamovali. Často totiž zachytíme jen nějakou poznámku, které bez znalosti příslušného textu ve Starém zákoně neporozumíme.
Pavel v dopise do Korintu ztotožňuje Pána Ježíše s velikonočním Beránkem. Na první pohled se může zdát, že se jedná jen o to, že Pán Ježíš zemřel právě o Velikonocích. Při hlubším zkoumání zjistíme, že tomu tak není.
Ohledně velikonočního beránka byl ve Starém zákoně velmi přesný popis, např. v Exodu 12. Jedl se nekvašený chléb. Beránka si musela rodina vybrat a musel být naprosto dokonalý. Nikoli nějaký chromý, s jedním okem, s natrženým uchem. Potom ho měla čtyři dny doma a teprve potom ho zabila. Při vycházení z Egypta jeho krví potřeli zárubně a díky této krvi je Hospodin pominul, když pobíjel prvorozené v Egyptě. Jeho dokonalost a jeho krev zachránila židovský národ, resp. ty, kteří uvěřili a udělali to. Domnívám se, že toto měl v době psaní na mysli Pavel, napadalo to i mnoho čtenářů a nově uvěřivším z pohanů to ostatní vysvětlovali. Věděli, že to, co dělali generace před nimi, byl určitý obraz a plán, který dokonale naplnil Pán Ježíš, který se stal tím posledním velikonočním Beránkem. Byl bez vady, tedy nebyl na něm žádný hřích. Měl vztah s těmi, za které byl obětován. Díky jeho krvi nemuseli zemřít.
Dovolím si jít ještě dál. Popis ukřižování Pána Ježíše je relativně stručný. Není tam přímo řečeno nic o nesení hříchů a dalších věcech. Pokud neznáme Starý zákon a kontext míst, které Pán Ježíš citoval na kříži, tak tomu moc neporozumíme. Pokud neznáme proroctví o Kristu, nepochopíme, proč se některé věci staly. A pokud nevnímáme Ježíše jako poslední dokonalou oběť a neznáme oběti ve starozákonní době, tak nám může být těžko pochopitelné, co se na kříži stalo. Za sebe musím říci, že pochopení toho, že Ježíš nesl na kříži naše hříchy, odmítnutí, prokletí a smrt, jsem nezískal z četby evangelií, ale vedle výkladů Pavla v jeho dopisech hlavně z popisu dne smíření v Leviticu 16. To, co se dělo s dvěma kozly, je něco, co se v plnosti stalo s Pánem Ježíšem a díky čemuž jsme očištěni nejen na rok, jako to bylo ve starozákonní době, kdy se oběti musely opakovat, ale navěky.
Letos jsou to pro někoho první Velikonoce, které prožívá jako následovník Krista. Pro většinu z nás byly ty první Velikonoce už před mnoha lety. Budeme číst a poslouchat známé příběhy z evangelií. Co se na ně letos podívat přes texty ve Starém zákoně. Co si více připomenout, co skutečně Velikonoce znamenaly a co všechno znamená, že se Ježíš stal velikonočním Beránkem. A co pozvat někoho, kdo tento příběh ještě nezná a Velikonoce má spojené s vajíčky, pomlázkou a nesrozumitelnými církevními obřady, a tento příběh mu přiblížit tak, že se Ježíš stane i pro něj Beránkem, jehož krev ho zachraňuje.
Letos se postíme před Velikonocemi a půst končí v den, kdy si Kristovu smrt připomínáme. V neděli, kdy si budeme připomínat vzkříšení, už se postit nebudeme. Bude totiž čas oslavy. Můžeme se zdravit slovy starého pozdravu: Ježíš je vzkříšen. A odpovědět na něj: Ano, je vzkříšen.
Přeji novou radost z toho, že jsme o události Velikonoc nejen slyšeli, ale že známe vzkříšeného Krista.
Lubomír Ondráček