V Bibli je Sodoma příslovečným obrazem lidské zkaženosti. Na první pohled to ale možná nemuselo působit až tak zle. Prorok Ezechiel její hřích popisuje jako „pýchu, sytost chleba a sebejistý klid“. V Sodomě se nežilo špatně a pro mnohé včetně Lotovy rodiny to bylo lákavé místo pro život. Jak tomu rozumět? Co tento příběh Sodomy může říct nám dnes?
Většina z nás občas ráda jde na návštěvu. A zde nás zve na návštěvu sám Boží Syn. Dáme se pozvat a splníme podmínky pozvání? Břemeno od Ježíše je dobré, i když nést ho někdy něco stojí.
Když Bůh předává Izraeli desky zákona, v podstatě se Mojžíšovi představuje. Popisuje, kým je a jak jedná. Abychom znali Boha takového, jaký skutečně je, podmiňuje naši důvěru k Němu a konkrétní kroky v našem životě. Reakce krále Davida ukazuje, že on Hospodina jako milostivého znal. Jak Ho známe my?
Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným. Jak toho dosáhnout? Co vlastně spravuji a před kým se budu zpovídat?
Mojžíš poznal Boha jako málokdo a dochází k závěru, že Bůh miluje lidi. Král David v reakci na to vyznává svou lásku k Bohu. Bůh miluje a současné seslal potopu. Bůh uzdravuje a současně jsou občas i jeho služebníci nemocní. Čím si tedy můžeme být jisti?
