V Bibli je Sodoma příslovečným obrazem lidské zkaženosti. Na první pohled to ale možná nemuselo působit až tak zle. Prorok Ezechiel její hřích popisuje jako „pýchu, sytost chleba a sebejistý klid“. V Sodomě se nežilo špatně a pro mnohé včetně Lotovy rodiny to bylo lákavé místo pro život. Jak tomu rozumět? Co tento příběh Sodomy může říct nám dnes?
Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným. Jak toho dosáhnout? Co vlastně spravuji a před kým se budu zpovídat?
Mojžíš poznal Boha jako málokdo a dochází k závěru, že Bůh miluje lidi. Král David v reakci na to vyznává svou lásku k Bohu. Bůh miluje a současné seslal potopu. Bůh uzdravuje a současně jsou občas i jeho služebníci nemocní. Čím si tedy můžeme být jisti?
Stalo se nám někdy, že jsme dostali slovo, které jsme rozeznávali jako skutečně prorocké do naší situace, ale pak jsme na něj zapomněli? Co může být příčinou, a jak tomu zabránit?
Kristovi lidé prostě jsou ovce mezi vlky, ale může se stát, že si přestanou uvědomovat, že žijí ve vlčím prostředí. Jak tohle dopadne? V čem se liší Týr a Kafarnaum? Ježíš vysvětluje rozdíl, který do světa vnášejí lidé Království.
