V Bibli je Sodoma příslovečným obrazem lidské zkaženosti. Na první pohled to ale možná nemuselo působit až tak zle. Prorok Ezechiel její hřích popisuje jako „pýchu, sytost chleba a sebejistý klid“. V Sodomě se nežilo špatně a pro mnohé včetně Lotovy rodiny to bylo lákavé místo pro život. Jak tomu rozumět? Co tento příběh Sodomy může říct nám dnes?
Pokud Ti doma přestane svítit světlo, také hned nerozkopeš celý byt. Často stačí jen vyměnit žárovku. A stejně je tomu i v případě, že se ti přestane dařit. Křesťan nemusí hned překopat celý svůj život. Někdy stačí jen změnit svůj hodnotový žebříček. Mít Hospodina zase na prvním místě.
Věčný život žijeme už nyní a v plnosti ho budeme žít po příchodu Pána Ježíše. Žijeme v porušeném světě, v porušených vztazích a v porušeném těle. Jak žít v tomto světě naplno a zůstat zaměřeni na věčnost? Jak nám v tom může pomoci vědomí, že dostaneme nové tělo?
Slepý od narození, kterému Ježíš vrátil zrak, je nadšený z toho, že se uzdravil, i z toho, že Bůh udělal zázrak. Střet s farizeji je pro něj studenou sprchou. V čem je jádro jejich chování? Jsme tím ohroženi i my? Jak nám Ježíšova vyučování pomáhají, abychom nebyli jako oni?
Protože nám Bůh nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a rozvahy (2.Tim 1,7), tak můžeme být nadějí tomuto světu a lidem, kteří v něm jsou. Nemusíme se nechat svázat strachem z těžkých věcí kolem sebe a také můžeme a máme používat zdravou mysl, kterou nám Bůh dal. Jen tak můžeme „vydat počet z...
